Bojíme se více Islámu nebo genderu?

12. 02. 2018 14:02:00
Česká republika podepsala, ale dosud neratifikovala Istanbulskou úmluvu, která řeší násilí vůči ženám. V čem je problém?

Fyzické týrání, psychické týrání, nebezpečné pronásledování neboli stalking, sexuální násilí, včetně znásilnění, sexuální obtěžování, vynucený sňatek, mrzačení ženského genitálu, vynucený potrat a vynucená sterilizace.

Myslíte si, že na všechny tyto skutky myslí český trestní zákoník? Jak se to vezme, na většinu určitě. Jsou mezi nimi ale i takové, které u nás známe jen v teoretické rovině, ze zahraničních médií, filmů nebo knížek. Chybí tu jejich jednoznačná definice, prevence i tresty.

Všechny výše uvedené skutky zasluhují dle Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí řádný postih. Česká republika Úmluvu sice už přijala, ale dosud ji neratifikovala.

Není to jen šplouchnutí do vody, něco deklarujeme a dobrý. Jde o nástroj mezinárodního práva, pro signatáře je Úmluva závazná a s ratifikací souvisí i změny v trestním zákoníku. A to je běh na dlouhou trať.

Jenže svět se strašně rychle mění. Jestliže s přijetím Úmluvy Česká republika otálela a přijala ji jako jedna z posledních zemí EU, s ratifikací by si mohla nebo spíš měla, podle mého názoru, pospíšit.

Nechci tady vyvolávat paniku, migrační krize se České republice spíše vyhnula a zdá se, že příliv uprchlíků do našich měst a obcí nehrozí. Zároveň ale nechci situaci jakkoliv zlehčovat a chápu, že někteří občané mají obavy.

Proto si myslím, že je správné, aby naše zákony obsahovaly definice trestných činů, jako jsou třeba vynucený sňatek, mrzačení ženského genitálu, vynucený potrat a vynucená sterilizace. Aby bylo jasné, že takové chování netolerujeme a je u nás trestné.

Ratifikací Úmluvy můžeme ukázat, že se Česká republika může stát domovem pouze pro ty, kteří se budou řídit českými zákony a budou respektovat naše tradice.

Kritikové Úmluvě vytýkají, že zpochybňuje stereotypní role mužů a žen a pouze vpašovává hledisko rovnoprávnosti mužů a žen do české legislativy. Jenže právě tyto stereotypy jsou často příčinou násilí páchaného na ženách.

Kéž by to tak nebylo. Kéž by podle průzkumů neměla každá třetí žena zkušenost s domácím násilím a každý rok se u nás dle odhadů neodehrálo šest tisíc znásilnění. Pachateli jsou převážně muži.

Nutno podotknout, že se Úmluva netýká jen žen a dívek, myslí také na muže nebo seniory jako oběti domácího násilí. Je bezesporu nejobsáhlejší mezinárodní smlouvou, jejímž cílem je zabránit porušování lidských práv a udělat nejen Evropu bezpečnějším místem pro život.

Jako předsedkyně poslanecké Stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny jsem si dala několik předsevzetí. Patří mezi ně i ratifikace Istanbulské úmluvy, a proto byla na programu hned druhého jednání komise.

Ačkoliv tam zaznělo, že celý proces směřující k ratifikaci bude trvat z formálních důvodů ještě dlouho, budu ho bedlivě sledovat. A když to bude v mých silách, budu se ho snažit urychlit. Už jen třeba tím, že budu toto téma neustále připomínat.

Jana Pastuchová
poslankyně
& předsedkyně Stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny

Autor: Jana Pastuchová | pondělí 12.2.2018 14:02 | karma článku: 15.55 | přečteno: 1283x

Další články blogera

Jana Pastuchová

Problémy s přechodnými pěstouny by mohli vyřešit profesionální rodiče

Nikdo určitě nepochybuje o tom, že dítě patří do rodiny. Jenže některé děti to štěstí bohužel nemají a musí se o ně postarat společnost.

22.1.2019 v 7:54 | Karma článku: 12.55 | Přečteno: 783 | Diskuse

Jana Pastuchová

Vláda má moji DŮVĚRU

Chci, aby ČR měla konečně legitimní vládu. Chci být fér vůči voličům. Chci, aby sněmovna konečně začala pořádně pracovat. Chci, aby se stabilizovala politická situace v zemi.

10.7.2018 v 21:58 | Karma článku: 27.17 | Přečteno: 1425 | Diskuse

Jana Pastuchová

Nechci vylít vaničku i s dítětem

Dítě patří do rodiny. O tom není pochyb. Některé děti to štěstí bohužel nemají a musí se o ně postarat stát. Současné trendy praví, zrušme rychle ústavy. Ale co s těmi dětmi bude?

20.2.2018 v 20:30 | Karma článku: 12.41 | Přečteno: 624 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Irena Aghová

O pojmu „babička a dědeček“

Současné mladé rodiny si vytvořily pojem babička a dědeček tak, jak to vyplývá z románů devatenáctého a století a možná také z dvacátého století z různých filmů, kterých nebylo málo. Jenže, milé děti, čas kvapí.

20.3.2019 v 13:14 | Karma článku: 11.83 | Přečteno: 489 | Diskuse

Václav Vít

Ex-pravoslavný muslim Leonid Kušnarenko v akci. (glosa)

S takovým jménem a příjmením se apoštol džihádového islámu ve Střední Evropě obtížně prosazuje. Asi mu to tentokrát neklaplo, ale poslední bitva ještě nevzplála, věří soudruzi.

20.3.2019 v 13:13 | Karma článku: 9.86 | Přečteno: 272 | Diskuse

Pavel Pavel

Šedivé myši

Tak kdo, když ne Václav Klaus? Kdo může probudit ODS a vtisknout ji novou tvář, která by přitáhla voliče?

20.3.2019 v 11:11 | Karma článku: 24.17 | Přečteno: 501 | Diskuse

Michal Konečný

Prarodič číslo dvě.

Jak tak sleduji zprávy ze světa, dozvěděl jsem se, že ve Francii (a možná už i někde jinde na Západě, nebo se to aspoň chystá) se už nějakou vyhláškou nebo nařízením neříká père a mère, totiž táta a máma.

20.3.2019 v 9:25 | Karma článku: 18.69 | Přečteno: 357 | Diskuse

Michael Laitman

Prospěch z fyzického trestání dětí

Nedávno byly publikovány výsledky výzkumu dětí a rodičů, který byl prováděn v průběhu padesáti let. Během výzkumu bylo vyslechnuto 160 tisíc příběhů dětí.

20.3.2019 v 8:00 | Karma článku: 14.53 | Přečteno: 508 | Diskuse
Počet článků 15 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1537

Jsem poslankyní za Liberecký kraj a zastupitelkou města Jablonec nad Nisou. Zachraňuji životy. Skutečně i obrazně. Jsem totiž také vystudovaná zdravotní sestra, prošla jsem několika nemocničními odděleními, abych nakonec zakotvila na záchrance. Lidé o mně říkají, že umím zachovat klid ve vypjatých situacích a nebojím se rizika, zároveň jsem ale empatická a pokorná, což se mi osvědčilo i v politice. Denně novinové titulky neokupuji, ale myslím, že je za mnou kus práce. Věnuji se hlavně sociální oblasti a zdravotnictví. Držím se zásady, že státní pomoc je potřebná, ale neuznávám plýtvání. Nesedím pouze ve sněmovně, věnuji se také obyčejným lidem v regionu. Prostřednictvím právní poradny v poslanecké kanceláři se jim snažím pomoci s různými problémy. Neumím dělat zázraky, většinu z těchto lidí ale stačí jen vhodně nasměrovat. Když mi zbude čas pro sebe, nejradši ho trávím s rodinou nebo v sedle kola. Pokud ale vytočíte číslo 155, může se i dnes stát, že přijedu právě já. Další informace o mně můžete najít na: www.janapastuchova.cz nebo na Facebooku @janapastuchova2017

 

 

Najdete na iDNES.cz